Rodina a děti
Klára Kutilová
Ještě nedávno chtěla znát její názor na všechno. Pak přišla puberta a jedna nenápadná věta, po které měla Simona pocit, že vedle ní sedí úplně cizí člověk.
Apolena Mortensen Tůmová
O otcovské lásce většinou začneme přemýšlet až ve chvíli, kdy chybí. Smrt, rozvod nebo citová nepřítomnost mohou ovlivnit sebevědomí dcery, její vztahy i to, jak vnímá samu sebe. Vlastní zkušenost i poznatky psychologů ukazují, že otec není vedlejší rodič, ale jedna z klíčových postav ženského dospívání.
Milada Kadeřábková
Některé děti prožívají svět intenzivněji než ostatní. Silněji reagují na emoce, hluk i změny ve svém okolí. Vysoká citlivost není porucha, ale osobnostní rys, který může být darem i výzvou pro dítě i jeho rodiče.
Kristýna Nedobitá
Ze spodního patra domu se ozývá tiché, rytmické klepání – to moje osmasedmdesátiletá matka už počtvrté během hodiny kontroluje, jestli jsou zamčené dveře na terasu. Z koupelny vedle mě se ozývá hysterický pláč mé sedmnáctileté dcery, které jakýsi Matyáš právě přes WhatsApp oznámil, že „to nemá cenu“. A pak jsem tady já.
Klára Kutilová
První týdny života se neřídí budíkem ani nocí. Pediatrička vysvětluje, kolik spánku je u novorozence běžné a kdy už zpozornět.
Martina Malá
Kdysi si dvanáctileté dívky potají půjčovaly rtěnku od maminky a zkoušely se malovat před zrcadlem v koupelně. Místo dětského experimentování ale dnes přichází skutečné skincare rutiny, séra s retinolem a obavy z vrásek, které se na tváři dospívajících dívek ještě ani nemohly objevit.
Kateřina Hájková
Vzdor, protesty a věčné „nechci“ dokážou rodiče vyčerpat. Podle vývojového psychologa Gordona Neufelda ale nejde o zlobení ani manipulaci. Odpor je přirozený obranný mechanismus, kterým si dítě chrání vlastní autonomii a volá po pochopení.
Elena Severka
„Trauma není to, co se vám stane. Trauma je to, co se stane uvnitř vás v důsledku toho, co se vám stalo.“ - Gabor Maté
Martina Malá
Rodič kouká do mobilu, dítě si hraje vedle. Když na mámu nebo tátu promluví, většinou se mu nedostane ani odpovědi, maximálně přikývnutí. Realita dnešní doby. Na první pohled vypadají rodiny šťastně, vše se zdá dokonalé. Děti mají vše, na co si vzpomenou, ale přesto podle terapeutů přibývá malých pacientů, kteří vyrůstají v pocitu osamění. Chybí jim to nejdůležitější: pozornost rodičů.
