Vepřový řízek nečekejte. Ani když mají schnitzel
Týden bez vepřového přežijete. Opravdu. Egypt je převážně muslimská země, takže pokud u hotelového bufetu objevíte cedulku „schnitzel“, pod strouhankou bude nejspíš kuře. Nemá cenu obcházet tác třikrát a doufat, že se při dalším kole promění v prase. Navíc jste letěli čtyři hodiny do Egypta. Dejte šanci koftě, ta'meye, hummusu, košarí nebo čerstvým plackám. Vepřový řízek na vás doma počká. Pravděpodobně i s bramborovým salátem.
„Habibi“ neznamená „vezmeš si mě?“
„Beautiful lady!“ „My love!“ „Habibi!“ Po dvou dnech v Egyptě může průměrná česká turistka nabýt zdravého přesvědčení, že posledních dvacet let zásadně podceňovala svůj sex-appeal. Nepodceňovala. Habibi je velmi běžné oslovení ve smyslu „miláčku“, „drahý“ či „můj milý“ a v turistických letoviscích se komplimenty rozhodně nešetří. Když vám tedy prodavač parfémů po třech minutách oznámí, že máte nejkrásnější oči, jaké kdy viděl, užijte si to. Jen počítejte s možností, že kolem desáté dopoledne je měla i Gerda z Norimberku.
Ahmeda od baru si domů zatím nevozte
Pak ovšem přijde Ahmed. Ahmed si pamatuje, že pijete kávu bez cukru. Ahmed má oči jako noc nad Saharou. Ahmed tvrdí, že ještě nikdy nepotkal ženu, jako jste vy. A hlavně: Ahmed má směnu každý večer od šesti, takže váš vztah má překvapivě pravidelný režim. Třeba je to láska. Ale taky se může ukázat, že Ahmedovo srdce je pozoruhodně prostorné a během jednotlivých dovolenkových turnusů se do něj vejde ještě Helga z Německa, Ingrid ze Švédska a od příštího pondělí Marcela z Ostravy.
Skutečné kouzlo ale často přichází až po návratu. Zatímco vy doma perete plavky a teskně prohlížíte fotky západu slunce, Ahmedovi se rozbije telefon. Pak onemocní maminka. Potom se objeví problém s nájmem. A nakonec přijde skvělý podnikatelský plán, kterému ke štěstí chybí jediná maličkost: vaše platební karta. V horší variantě navíc zjistíte, že Ahmed není žádný opuštěný princ od hotelového baru. Doma může mít partnerku, děti a rodinný rozpočet, do kterého svou troškou přispívá několik evropských srdcí současně. Vy tomu říkáte vztah na dálku. Ahmed možná diverzifikace příjmů.
„Only for you, my friend!“ Jistě. A prodělává na vás
Vstoupíte do obchodu. Kabelka stojí 80 eur. Uděláte zděšený obličej. Najednou stojí 60. Chystáte se odejít. Stojí 40. Prodavač si teatrálně sáhne na srdce a vysvětlí vám, že za 35 už okrádá vlastní děti. Gratulujeme, právě jste začali smlouvat.
„Only for you“ neznamená, že jste byli vybráni jako nejmilejší turista sezony. A „special price“ není Řád Nilu za mimořádný přínos egyptskému maloobchodu. Smlouvání je hra. Usmívejte se, řekněte svou cenu a klidně odejděte. Když za vámi prodavač vyběhne, hra ještě neskončila.
„Original Louis Vuitton!“ Za dvacet eur. No nekupte to
Egyptská tržiště jsou fascinující místo. Zejména zjistíte, kolik výrobků Louis Vuitton, Gucci, Chanel a Rolex dokážou tyto značky údajně vyprodukovat, aniž by o tom jejich evropská vedení měla nejmenší tušení. „Original, madam!“ může znamenat ledacos. Pokud ovšem stojí kabelka Vuitton dvacet eur, nemusíte volat znalce z Paříže. Louis je v tom pravděpodobně nevinně.
Líbí se vám? Vaše věc. Jen doma nevyprávějte, že jste v Hurghadě objevili tajný outlet LVMH za lékárnou.
Papyrus? Samozřejmě pravý. Stejně jako ten Vuitton
Papyrus je pravý. Alabastr je pravý. Parfém vyrábí stejná rodina už od dob Kleopatry a koření přivezl prodavačův bratranec patrně osobně z hrobky Ramsese II. Egyptské suvenýry mívají jednu pozoruhodnou vlastnost: čím déle probíhá prodejní rozhovor, tím starší je jejich historie.
Krásné věci samozřejmě koupit můžete. Jen vybírejte očima a hlavou. Pokud se vám papyrus líbí a cena vám vyhovuje, máte hezkou památku. Není nezbytné dokazovat, že na něj před třemi tisíci lety osobně kývl Tutanchamon.
„Free gift for you!“ Gratulujeme, právě jste začali nakupovat
„Gift! Free! No money!“ A než dokončíte větu „já ale nic nechci“, máte na zápěstí náramek, kolem krku šátek a nový obchodní vztah. Možná je to opravdu dárek. Ale egyptské „free“ někdy funguje podobně jako první měsíc předplatného zdarma: to zajímavé přijde potom.
Pokud nic nechcete, nepřebírejte to. Úsměv, „la, šukran“ – ne, děkuji – a pokračovat. Jinak se z bezplatného náramku může stát půlhodinový seminář o tom, jak jste právě existenčně ohrozili rodinu jeho výrobce.
Velbloud: Nahoru se dostanete snadno. Dolů už je to obchodní jednání
„Photo, madam? Camel? Very cheap!“
A za chvíli sedíte dva metry nad zemí na zvířeti, jehož majitel má výraz člověka, který právě výrazně posílil svou vyjednávací pozici.
Proto cenu dohodnout před nasednutím. A ideálně se ujistit, že zahrnuje jízdu, fotografii i návrat na planetu Zemi. Vyjednávat o ceně sesednutí ve chvíli, kdy jste na velbloudovi, je podobné jako řešit cenu letenky až po vzletu.
„Five minutes, madam.“ Zapomeňte na hodinky
V Egyptě objevíte několik nových časových jednotek. „Now“ nemusí nutně znamenat teď. „Five minutes“ může být pět minut, dvacet minut nebo neurčitý úsek lidských dějin. A „tomorrow“ znamená především, že dnešek už řešit nebudeme. Pak uslyšíte inshallah – dá-li Bůh. Krásné a běžné arabské spojení, které se používá, když se mluví o něčem budoucím.
Pokud jste člověk, kterému při šestiminutovém zpoždění autobusu vystupuje žíla na čele, Egypt vám může nabídnout velmi intenzivní kurz osobního rozvoje.
All inclusive nemusíte porazit
Někteří Češi přijíždějí do all inclusive resortu s výrazem člověka, který právě vstoupil do ekonomického souboje s hotelem. „Za ty prachy to teda využijeme.“ A začíná ofenziva. Snídaně ve třech kolech. V deset svačina. Oběd. Zmrzlina. Odpolední pizza. Večeře, při níž je na talíři kuře, hovězí, těstoviny, hranolky, sushi a sedm zákusků, protože byly v ceně.
Nemusíte. Hotel s touto možností počítal a pravděpodobně ho finančně nepoložíte. A ručník na lehátku od 5:43 ráno také není list vlastnictví. Ani když na něm leží vaše nejlepší kniha.
Mařeno, vršek plavek si nechte na sobě
Bikiny ano. Tanga podle odvahy a pravidel hotelu. Ale nahoře bez si nechte na jinou dovolenou. Egypt je konzervativní muslimská země. V rudomořských resortech jsou na evropské turisty samozřejmě zvyklí, ale topless opalování tam není běžnou společenskou normou a hotel může mít vlastní pravidla. Na veřejné pláži mezi místními už je to úplně jiná disciplína.
A jakmile projdete hotelovou branou, plavky přestávají být univerzálním společenským oděvem. Nemusíte si pořizovat burku. Stačí se obléct. Ano, Mařeno, i když jdete „jenom támhle pro cigára“.
Animátor vás možná miluje. Ale taky je v práci
Animátor vás každé ráno vítá, jako byste se vrátili z desetileté expedice. Číšník zná vaše pití. Pokojský vám z ručníku vytvořil labuť, krokodýla a cosi, co pravděpodobně mělo být slonem. Prodavač vás zve na čaj, protože jste jeho „best friend“. A víte co? Klidně vás mohou mít opravdu rádi. Egypťané bývají velmi srdeční a pohostinní.
Jen je dobré pamatovat na drobný detail: jsou v práci.
Takže když animátor druhý den řekne, že jste jeho nejoblíbenější host, není nutné ho okamžitě zvát na Vánoce do Pardubic. A tím se vlastně nenápadně vracíme k Ahmedovi.
Domů si přivezte opálení. Ahmed může zůstat u baru
Egypt si užijte naplno. Jezte místní jídlo, smlouvejte, kupte si papyrus, posaďte se na velblouda a klidně si užijte, že vám někdo týden říká „beautiful lady“. Dovolená má být zábava. Jen nemusíte za sedm dní porazit all inclusive, objevit Vuitton za dvacet eur, stát se majitelem pěti papyrů a zasnoubit se.
Ideální bilance při cestě na letiště? Opálení, zážitky, jeden papyrus, keramický velbloud a všechny osoby, se kterými jste do Egypta přiletěli.
Ahmedovi zamávejte od autobusu.
