Civilizace
Apolena Mortensen Tůmová
Nikdo vám dýško nenařizuje. Jen vám terminál nabídne několik částek, obsluha čeká a vy máte před jejíma očima zmáčknout, že nedáte nic. Formálně svobodná volba, prakticky dokonale naaranžovaný pocit trapnosti.
Zdeněk Strnad
Prague Run Day nabídne šest běžeckých disciplín, zázemí na nové atletické dráze v Riegrových sadech i netradiční večerní Golden Hour Race by Flowee. Co stojí za vznikem nové akce a proč se organizátoři rozhodli vytvořit závod pro výkonnostní běžce i úplné začátečníky? O tom jsme si povídali s ředitelem závodu Theodorem Cabanem.
Oldřich Pospíšil
Speciální brýle na pozorování dnešního zatmění Slunce mizely z obchodů rychleji, než mnozí čekali. Pokud jste je nesehnali, nemusíte riskovat zrak ani zatmění odpískat. Stačí obyčejný cedník, kus papíru s dírkou nebo jednoduchá camera obscura.
Tereza Hermochová
Po padesátce se sluší chodit včas spát, ne protančit noc na rave. Alespoň podle představ o tom, jak má vypadat „důstojné“ stárnutí. Jenže přibývá žen, které podobná pravidla příliš nezajímají. Na parket se vracejí po letech – a končit hodlají, až budou samy chtít.
Kristýna Nedobitá
Dramatická hudba, temný suterén s modravými neony, charismatický patolog s malou svítilnou v ruce a pachatel odhalený ještě před závěrečnými titulky. Televizní kriminálky nás celá desetiletí učí věřit, že lidské tělo vydá všechna svá nejtemnější tajemství na počkání. Jenže realita skutečných pitevních traktů je výrazně odlišná.
Milada Kadeřábková
Jeanne Calment určitě nebyla chodící reklamou na zdravý životní styl. Milovala čokoládu, každý den si dopřávala dezert a sklenku portského a kouřit přestala až ve 117 letech. Její nejslavnější bonmot z titulku zároveň vystihuje vlastnost, která ji provázela i ve vysokém věku: schopnost dělat si legraci sama ze sebe.
Oldřich Pospíšil
Starý fén do popelnice, hračka na baterie mezi plasty a pračka někam ke kontejnerům? Právě drobné omyly rozhodují o tom, zda se z vysloužilých spotřebičů znovu získají železo, měď, hliník nebo plasty, anebo skončí tam, kde nemají.
Kristýna Nedobitá
Přišli do svých provozoven s vizí, že budou dělat to, co milují. Místo oprav vyhořelých základních desek, výběru herních konzolí nebo péče o bronzové opálení a pleť ale dnes většina jejich dne vypadá stejně: „Kód, prosím. Ne, tenhle balík je PPL, vy musíte vedle.“ Živí je výdej zásilek. A oni ho nenávidí, ale musejí ho snášet, protože je jejich byznys živí.
Karel Křivan
Veřejný prostor zaplnili lidé, kteří se berou příliš vážně. Sebeironii nahradilo moralizování, satiru pohoršení a z komedie se stalo drama. Kde jsme ztratili schopnost smát se sami sobě?
