Psychologie
Elena Severka
Hlavou nám občas proběhne něco krutého, absurdního nebo úplně cizího tomu, jací ve skutečnosti jsme. První záblesk trvá vteřinu, mnohem déle ale může zůstat otázka: Co o mně vypovídá, že mě vůbec něco takového napadlo?
Tereza Hermochová
Mnozí z nás nosí svou osobnost jako trvalou nálepku. Říkáme, že jsme plaší, impulzivní, úzkostliví nebo beznadějně nepořádní, a předpokládáme, že tyto rysy jsou prostě součástí toho, kým jsme.
Elena Severka
Celý den se snažíte vyjít všem vstříc a být v klidu. Pak stačí maličkost a vybouchnete, za což se vzápětí stydíte. Vztek bývá u žen často vnímán jako osobní selhání a označován za hysterii. Skutečným problémem však není samotná emoce, ale fakt, že vlastní nesouhlas začneme brát vážně až ve chvíli, kdy přeroste únosnou mez.
Elena Severka
Když se nám život začne rozpadat pod rukama, hledáme radu, terapii nebo někoho, komu se můžeme svěřit. Výzkum expresivního psaní ale ukazuje, že některým lidem může pomoci i mnohem prostší věc: několik dní po sobě dát nejtěžším zkušenostem slova, souvislosti a příběh.
Elena Severka
To, jak rozumíme vlastním vzpomínkám a emocím, se učíme už v dětství – mimo jiné v rozhovorech s lidmi, kteří nás vychovávali.
Elena Severka
Po každém rozhovoru přemýšlíte, jestli jste neřekli něco špatně, sledujete nálady ostatních a automaticky přebíráte odpovědnost za problémy kolem sebe. Neustálá ostražitost nemusí být jen povahovým rysem. Někdy jde o strategii naučenou už v dětství, která tehdy pomáhala zvládat nejistotu, ale v dospělosti nás může vyčerpávat.
Elena Severka
Stačí jediná věta, jedno zjištění a příště už blízkému člověku neřekneme totéž co dřív. Pořád spolu sedíme u jednoho stolu, smějeme se stejným historkám a domlouváme další setkání. Jen něco, co mezi námi bývalo samozřejmé, už samozřejmé není.
Elena Severka
Sedíte potmě v kuchyni, v rukou chladne hrnek s čajem a hlavou vám běží černý scénář zítřejšího dne. V téhle noční samotě zní rada „hledej oporu sám v sobě“ jako laciný vtip z motivačního diáře. Skutečná odolnost totiž přichází ve chvíli, kdy se naučíme vnímat vlastní tělo, opřeme se o rytmus všedního dne a včas si vzpomeneme na lidi, kteří stojí při nás.
Martina Malá
Nemusí se stát nic dramatického. Zvenku může všechno vypadat úplně stejně jako před pěti lety. Jenže žena už má za sebou dost zkušeností, aby věděla, co jí vyhovuje, co ji vyčerpává a kolik ji stojí neustále se někomu přizpůsobovat.
