Psychologie
Petr Černý
Svoboda má v reklamě bezstarostný život. Usmívá se z hor, běží po pláži a v šest ráno už má za sebou jógu, ledovou sprchu i další úspěch, který se jí na sítích vešel mezi ranní ovesnou kaši a fotku dokonale ustlané ložnice. Moje svoboda však většinou nevoní po výběrové kávě. Mnohem častěji vypadá ta…
Daniel Dorazil
Je ráno, ale práci už mám hotovou a na zbytek dne nic naplánovaného. Udělám si kafe, pustím hudbu a sednu si. Nemám důvod tvrdit, že nestíhám. Telefon položím vedle hrnku. Co kdyby někdo něco potřeboval.
Kolega dostal všechny podklady, ale nejspíš neumí číst, protože stejně vždycky volá a ptá se mě…
Elena Severka
Každý den mluvíme o sobě v jednotném čísle. Já si pamatuji. Já to pokazil. Já to chci. Já dnes dorazím později, protože autobus, dítě, práce, počasí nebo život. Slovo „já“ používáme s takovou jistotou, jako by v hlavě seděl někdo, kdo má pořadač, klíče a přístup ke všem důležitým informacím.
Jenže …
Elena Severka
Můžete s někým prožít kus dětství, pamatovat si jeho smích, starosti i obyčejné chvíle, a přesto jednou zjistit, že jste neviděli všechno. Když mladý člověk náhle odejde ze života, vracejí se otázky, co se dalo udělat jinak. Jenže lidské trápení se nevejde do pohodlného vysvětlení. Snaha mu porozumě…
Petr Černý
Nad slovem stabilita přemýšlím už nějakou dobu. Ne, nemám v plánu rozvracet pořádek, přestat platit účty a žít jen podle nálady. Naopak. Mám rád, když vím, co mě čeká, když mám práci, za kterou přijde zaplaceno, a když doma funguje pračka.
Kdyby stabilita kandidovala do Senátu, nejspíš by uspěla be…
Elena Severka
Sedíte v restauraci, číšník se pomalu blíží k vašemu stolu a vy prožíváte důvěrně známé drama. Objednáte si ten léty prověřený salát, nebo zariskujete s mořskou potvorou, kterou jste na talíři v životě neviděli? Navenek držíte dekorum rozumného dospělého člověka, ale za čelní kostí právě probíhá nel…
Elena Severka
Některé večírky umírají dvakrát. Poprvé ve chvíli, kdy dojde poslední slušné téma, lidé začnou častěji kontrolovat telefon a hudba hraje už jen proto, aby nebylo slyšet zívání. Podruhé až tehdy, když se někdo skutečně zvedne. Od prvního zívnutí k poslednímu sbohem někdy vede překvapivě dlouhá cesta.…
Elena Severka
Někdy stačí tři minuty u televizní debaty. Člověk, kterému jste kdysi uvěřili, pronese větu, která popírá to, co tvrdil minulý týden. Vy to slyšíte. Pamatujete si to. Dokonce byste to dokázali dohledat. A přesto se ve vás neozve: „Aha, tak jsem se spletl.“ Místo toho se okamžitě objeví potřeba ho ně…
Elena Severka
Jen málokdo napíše přímo, že už nechce žít. Častěji přijde noční zpráva, věta schovaná do vtipu nebo sdílená písnička, která působí až příliš osobně. Jeden příspěvek sám o sobě nemusí znamenat bezprostřední ohrožení. Když se ale podobné náznaky vracejí, sílí nebo se přidá změna v chování, stojí za t…
